Pralesní žáby

 

O pralesních žábách neboli pralesničkách jsem se dozvěděl na fóru zabývající se masožravýma rostlinama – Darwinianě. Tito živočichové pochází z pralesů Jížní Ameriky, kde místní domorodci využívají jejich kožního jedu k natření hrotu šípu a otrávení kořisti. Proto se někdy označují jako šípové žáby. Tyto pralesničky jsou tedy jedovaté, ale jejich toxicita se postupně vytrácí, protože jed získávají z jedovatých tropických rostlin. Jejich potravou je široká škála hmyzu, v podstatě co se jim vejde do huby, to snědí. V létě jim můžeme potravu nachytat na louce a v zimě vystačíme s nakoupenými cvrčky. Důležité je čas od času namočit onu kobylku ve speciálním vitamínovém přípravku.

Téměř každý pěstitel masožravek vlastní ve své sbírce i tropické druhy masožravých rostlin a ty potřebují vitrínu, terárium nebo paludárium. Tyto tropické rostliny zkrátka vyžadují vlhko a teplo a to jsou ideální podmínky i pro výše zmíněné šípové žáby. Tyto žabky považuji za velmi příjemné zpestření jinak statické kompozice domácí vitrínky. Masožravé rostliny, zejména láčkovky, jsou na oko hezky barevné a terárium vypadá epesně, ale přece jenom by to chtělo nějakou akci, něco, co by se ve vitrínce hýbalo. Pralesní žabky jsou do takovéto zařízené láčkovkové vitríny naprosto ideální, protože jsou krásně pestře svítivě barevné, aktivní a nenáročné na chov. Pralesničky se dorůstají maximálně do jednotek centimetrů, takže nepoškodí a nesešlapou v paludáriu okolní květenu a není potřeba odstraňovat trus.

Osobně s těmito pralesními šípovými žábami nemám zkušenost. Zatím jsem ve fázi shánění informací a zařizování svého teplého akvária. Chci koupeným žabkám poskytnout opravdu maximální komfort. Jednou z věcí, kterou pralesničky vyžadují kromě vlhka a tepla je velké množství rozrostlých květin. Potřebují také přítomnost bromélií, v jejíchž cisternách se mohou koupat a klást vajíčka. Všechny tyto dopňkové nemasožravé rostliny mám zatím malé a musím počkat, až vyrostou.